Feminismus - co to vlastně je?

19. srpna 2008 v 13:29 | femin |  feminismus - co to vlastně je?
Při slově feminismus si mnoho lidí vybaví pouze různé medializované kauzy, kterým věnují pozornost jen do té míry, do jaké je ona kauza absurdní či pikantní. Druhá, daleko menší skupina, zpravidla ženského pohlaví, při něm často žehrá na to, že u nás (či kdekoli jinde na světě) není feminismus ještě zdaleka tak rozvinut, jak by bylo potřeba, ale nic pro to aktivně nedělají. Třetí skupinou jsou feministky a feministé, pro něž je propagace feminismu a boj za něj životním posláním. Čtvrtou skupinu tvoří lidé, pro které feminismus představuje celospolečenské nebezpečí.
Absolventskou práci na téma "Feminismus jako totalitní ideologie" jsem se rozhodl napsat právě z toho důvodu, že patřím do oné čtvrté skupiny. Příčinou, jež mne dovedla k názoru, že feminismus je totalitní ideologie, bylo stejně jako ve zmiňované první skupině sledování medializovaných kauz. Ty na mě zpočátku působily poměrně zábavným dojmem, ale postupem času se z nich humor jakoby vytratil. Byly již příliš časté a příliš si podobné. v této době mě tedy napadlo, že začíná být něco v nepořádku. Spíše rozpačitý vývoj feministického hnutí v západních státech se najednou dostal do obrátek: afirmativní akce zaměřené na ženy, lavinovitě se šířící soudní procesy zabývající se "sexuálním obtěžováním", kvóty na počty žen zapojených do vysoké politiky apod., to všechno pro mě byly znaky počínající totalizace celého feministického hnutí - a každá totalitní ideologie je nebezpečná. Přes všechny své řeči o spravedlnosti (a právě pro ně) nebude ani feminismus výjimkou. Proto bych chtěl touto prací upozornit na nebezpečí, jež může feminismus přinést, přesvědčit "první skupinu", že feminismus není vůbec ničím zábavným, "druhé skupině" sdělit, že není nač žehrat a "čtvrtou skupinu" inspirovat, aby pozvedla svůj hlas. "Třetí skupinu" již oslovit nelze.
Feminismu byl dříve chápán jako způsob boje žen za emancipaci. k tomuto boji využíval kulturní osvětu, přednášky, letákové akce a jiné prostředky, s jejichž pomocí se snažil ovlivňovat veřejnost.
Zásadní odvrat od tohoto přístupu nastal ve Spojených státech v šedesátých letech 20. století, a to v návaznosti na vznik Hnutí občanských práv, vedené černošským politikem Martinem Lutherem Kingem. Od té doby se již feminismus přestal věnovat pouze emancipaci ženy a začal se zabývat problémy, jež se týkají celého chápání ženskosti a všeho, co je s ní spojeno. Oč jde? Feminismus se začal soustředit na otázky řízení porodnosti, potratů, segregace pohlaví, mužského násilí a stereotypních názorů na ženy. Představitelky tohoto typu feminismu chápou muže jako zdroj útlaku a ženy jako vykořisťované oběti.
Příčinou tohoto stavu je podle feministek skutečnost, že svět je koncipován na patriarchálním modelu a žena je uměle vtlačována do rolí, které jsou jí vnuceny. Svět ovládají muži, a proto jsou ženám vyhrazena pouze podřadnější místa ve společnosti (v zaměstnání) a jsou omezeny v rozhodování (ve vládě a zastupitelstvech). Dalším objevem feministek je nové chápání pojmů sex (pohlaví) a gender (pohlavní role). Sex je podle nich biologická danost - někdo je muž, někdo žena. Gender je však to, co znamená být ženou či mužem. Ženám byla pohlavní role vnucena muži. Pohlavní role je tedy chápána jako role společenská a kulturní. Názory, jaké má člověk na gender, de facto určují způsob jeho naplňování. To během času začne být spojováno s ženskostí či s mužstvím a začíná se to jevit přirozeným.
Feministky se zkrátka domnívají, že muži deformovali vše, co ve společnosti znamená být ženou, a nevěří, že by změny zákonů na tomto stavu mohly něco změnit. Přejí si tedy nové chápání ženy a vyžadují, aby jí byl nalezen nový způsob života v současné době.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama